Zkouška stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování je laboratorní postup, který se používá k posouzení schopnosti stavebních materiálů, zejména betonu, odolávat cyklickým cyklům zmrazování a rozmrazování. Tato zkouška je důležitá zejména v oblastech s mrazovými a rozmrazovacími cykly, kde je exponovaný materiál možným poškozením způsobeným expandující vodou během zamrzání a následným tání.

Princip zkoušky spočívá v cyklickém vystavení vzorků materiálu určité velikosti cyklům zmrazování a rozmrazování. Vzorky jsou vystaveny určitému teplotnímu rozpětí, obvykle v rozmezí pod bodem mrazu a nad ním, a opakovaně cyklicky zmrazovány a rozmrazovány.

Během zkoušky jsou monitorovány různé parametry, jako je hmotnostní změna vzorků, změny rozměrů, trhliny a další vizuální změny ve struktuře materiálu. Tyto údaje poskytují informace o odolnosti materiálu vůči cyklům zmrazování a rozmrazování a umožňují posoudit, zda bude materiál schopen odolávat těmto cyklům v reálných podmínkách.

Výsledky zkoušky stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování jsou důležité pro navrhování a výběr vhodných stavebních materiálů v oblastech se změnami teplot a vlhkosti. Materiály s vysokou odolností proti zmrazování a rozmrazování jsou preferovány, protože poskytují lepší dlouhodobou stabilitu a odolnost v těchto podmínkách.